Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Západ slunce z hradišťské rozhledny

Výlet za pohledem na západ slunce nad Kaplickem z nadmořské výšky 801 m zabral necelé čtyři hodiny. Výpravu jsme podnikli na Zelený čtvrtek 18. dubna 2019 a symbolicky se nás na výšlap na novou rozhlednu na Hradišťském vrchu vydalo dvanáct...


Západ slunce z hradišťské rozhledny
KIC Kaplice 23.4.2019 4614x Reportáže

Návštěvníci rozhledny obvykle volí kratší variantu výstupu z obce Hradiště, ale celkem příjemná a pohodlná je i delší trasa, která začíná v Kaplici, v městském parku. Je potřeba vystoupat do sedla Suchého vrchu, přes jeho vrcholek dosáhnout Blanska a za návsí se vydat nejprve po červené značce a posléze na nově vyznačenou trasu s modrou značkou. Od Kaplice cesta stále stoupá, ale převýšení je rozložené do větší vzdálenosti, tudíž až k závěrečnému ostrému stoupání skrz "valy keltského hradiště" se jde poměrně pohodlně.  

Hodina a dvacet minut stačila k tomu, aby naše výprava dorazila na vrcholek Hradiště a přicházeli jsme právě včas. Po vystoupání na necelých 30 metrů vysokou rozhlednu, jejíž ochoz se nachází v nadmořské výšce zhruba 801 m, se naskytl pohled nejen na okolí Kaplice, Malont, Soběnova, ale také na působivý souboj na nebi. Slunce na západě se právě sklánělo k horám šumavského předhůří a přímo proti němu vyšel Měsíc, který se blížil k úplňku. Ač dole se nám všem jevila teplota přijatelnou, byl teplý jarní večer, nahoře na rozhledně foukal silný vítr a proháněl se se zlověstným zpěvem ocelovomodřínovou konstrukcí. Západ slunce byl přízračný, stejně jako později odraz stříbrného měsíce na jedné z vodních hladin. 

Pod rozhlednu byl naší spojkou přinesen horký čaj na zahřátí a po několika minutách, při nichž padl na okolní lesy temný soumrak, jsme ještě jednou vystoupali na větrnou vyhlídku a pokochali se světélky rozsvicujících se osad i světel města Kaplice. V dáli severně od hory svítily v dolíku České Budějovice. Silueta tří komínů elektrárny Temelín mizela v šeru...

Večerní výhled měl své obrovské kouzlo, stejně jako měla své tajemné kouzlo i cesta zpátky. Za svitu luceren a baterek jsme sestoupili temným lesem, po staré cestě kolem Witzanyho kaple, přes Blančák zpátky do Kaplice.  Za KIC děkujeme statečným poutníkům a těšíme se na některém z příštích výletů zase na viděnou...